A můžou za to sněhuláci

Březen za dveřmi a taková zima. To nemohlo mrznout na Vánoce nebo v lednu? Teď už se každý třese na sluníčko, na jaro a zatím vytahujeme čepice a rukavice, které nebyly celou zimu ani potřeba.

A jestlipak víte, kdo za to může? Nehledejte ovšem žádné konspirační teorie. Důvod je docela prostý. Sněhuláci. Fakt! To mi řekl můj muž a on má přece pravdu. Sněhuláci na polštářcích, které máme v obýváku.

Určitě je nás většina žen, které si do bytu pořizují dekorace podle ročního období. A patřím k nim samozřejmě i já. Některé si ráda koupím, ale nejraději mám ty „Hand made by Evape“. Snažím se vždy ušít celou kolekci, aby byly polštářky, ubrus a prostírání. A pokud se zadaří i nějaká dekorace na zeď.

Jenže tentokrát se nám tady ti sněhuláci opravdu nějak dlouho zabydleli a co když za to opravdu můžou, že je venku mínus 10. A mě ta zima už fakt nebaví.

V loni jsem šila jarní kolekce s narciskami a krokusy. Jeden malý ubrus a polštářek mi zbyl /haha – to jsem si toho vyšetřila/, tak už je honem dávám na gauč a na stůl. Pro letošek máme připravenou novinku, ale s tou se pochlubíme až příště.

Pro kamarádku Marušku, které je taková adoptivní maminka našeho jezoura /jezevčíka/, jsem ušila dva polštářky klasickou patchworkovou technikou Katedrálová okna. Je to takový vznešený název, ale vzor je opravdu velmi efektní, tak si to pojmenování zaslouží. A víte, jak je to s Maruškou a naším Terrdou? Ten využije každý okamžik, aby mohl k našim sousedům na kafíčko. Nepozorovaně proběhne a já po hodině hledám a volám na psa a pes nikde. Vyběhnu na chodbu, nic. Volám, no a od sousedů se otevřou dveře a za Maruškou vykukuje náš jezevčík. Že by se mu chtělo domů? Nevím, nevím.

A na závěr? Schovejte všechny sněhuláky do skříně a vytáhněte je začátkem prosince. Třeba to letos pomůže.

Na jaro čekájící Eva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *