Miluji svou práci

Je to přesně pět let, kdy v mém životě došlo k zásadní změně. Na začátku to byla jedna negativní zpráva u lékaře a potom dost nepříjemné období. Ale zároveň i změna v mém profesním životě. Rozhodla jsem se, že se po ukončení roční neschopnosti do kanceláře, kde jsem seděla skoro 20 let, už nevrátím. Že mi tato práce nic nedává, že v ní nejsem šťastná. A protože mi jedna kamarádka nabídla k dispozici učebnu, začala jsem si pohrávat s myšlenkou, že bych se začala svému koníčku věnovat profesionálně. Vlastně jsem se vrátila ke svému studentskému záměru – pracovat s dospělými, organizovat jejich volnočasové aktivity.

Sama jsem s patchworkem měla už dlouholeté zkušenosti a našitých výrobků už opravdu bylo hodně. Zorganizovala jsem první výstavu v Letovicích a hned se mi přihlásily zájemkyně o tuto techniku. A tak vznikly hned dvě skupiny patchworkářek v tomto městě. V Prostějově jsem „zdědila“ několik děvčat po zkušené učitelce Dáši Zajíčkové a sama jsem si „sehnala“ další dvě skupiny začínajících patchworkářek. Tak mi v současné době běží pět kurzů, na kterých se pravidelně scházím se svými „žačkami“ a předávám jim své zkušenosti.

A potom přišla spolupráce s Liza Decor. Řekla bych, že 90 procent patchworkářek u nás zná jejich pravítka a šablony, se kterými se velmi dobře pracuje a usnadňují práci. A protože zájem děvčat o tato pravítka je veliký, zrodila se myšlenka, že uspořádáme víkendový patchworkový kurz v Prostějově. Kurz byl úspěšný, holky byly spokojené a my jsme naplánovaly a uskutečnily další a další a další.

Ten poslední byl právě tento víkend. Už skončil a já sedím v obýváku u počítače a cítím, jak jsem nabitá energií a jak se musím s vámi se všemi podělit o ten krásný pocit.

Vždy v pátek před kurzem na mě dolehne strach, zodpovědnost a pochyby, zda jsme se rozhodly pro správná témata k šití, zda máme všechno připravené a na něco jsme nezapomněly. Obě s Janou /Lizou/ nemůžeme v noci spát, jaké máme nervy. A potom už přijde den D a jsme vhozeny do ringu a musíme bojovat.

Začátek každého kurzu je náročný. Musíme všechno zorganizovat, seznámit děvčata se stroji, které jim půjčujeme, seznámit je s námětem kurzu. Vždycky máme připravené varianty pro začátečníky i pokročilé, abychom někoho neomezovaly a nikdo nemusel mít strach, že to nezvládne. Potom pomáháme vybrat látky, které se na ten a ten vzor hodí. A už začínáme pracovat. Zabereme se do šití tak, že nás personál hotelu musí chodit upozorňovat, že máme nachystaný oběd a večeři. Děvčata mají možnost využít hotelový bazén, saunu, squash nebo bowling. Myslíte si, že to stihnou? Naznaly, že nejlepší sport je u šicího stroje :).

Dva dny nakonec utečou tak strašně rychle, že je neděle odpoledne a máme se loučit. A to loučení je dojemné. Holky se objímají, vyměňují si na sebe kontakty a domlouvají se, kdy se potkají na našem dalším kurzu. Vidím tu krásnou odezvu. Mám radost, že dokážu přispět k tomu, aby ostatní holky prožily příjemné chvíle.

A teď, co toto píšu, slyším, jak mi pípá facebook a čtu si ty krásné zprávy a díky od vás. Je to pro mě ta největší odměna. A i já chci poděkovat vám všem, které jste s námi strávily své dva dny volna a také Janě Liza Decor za to, jak se mi s ní dobře pracuje.

Svou práci milující Eva 🙂

12 thoughts on “Miluji svou práci

  1. Tatiana says:

    Evi krásně jsem si početla. Dojela jsem domů nabitá energii. Víkenďák jsem si náramně užila. Děkuji 🙂

  2. Pavlína Hanáková says:

    Evi ta láska k patchworku je cítit i z těchto tvých slov. Jako tvoje žačka potvrzuji,že tak to opravdu je a stejně pocity štěstí zažívám ve čtvrtky i já, nabitá energii z tvých kurzů, plná dojmů z milých a přátelských kolegyň a hlavně z tebe. Jsi nejlepší učitelka,kterou jsem si mohla přát, děkuji ti 😊

  3. Hana Neuschlová says:

    Děkuji moc za krásný víkend, nové nápady a inspiraci: Teď vše dokončím a těším se na příště🤓: Děkuji !

  4. Líba says:

    No Evičko, slzičku v koutečku jsem otřela. Moc hezky napsané :-). Jste s Janičkou šikulky a moc ráda za vámi oběma jezdím. Už se zase těším
    na další kurzík.
    Zdravím Líba

  5. Jarka says:

    Mám to stejně jako Libuško, mám slzy na krajíčku z těch krásných slov. Holky je to prostě znát, když se něco dělá z láskou a srdcem. Jsem ráda, že jsem vás potkala a moc se těším na další setkání. 🌹🌹🌹 A ve světle olympijských her získáváte 🥇🏆

  6. Mata Hari says:

    Krásně napsáno Evi, snad mi to příště vyjde také. Těším se a moc zdravím, Martina 🐈

  7. Romana šupová says:

    Evi,krasnē si to napsala a je videt ze nejenze mas krasne srdicko ale dokazes ho jeste predat dalsim diky tve praci. Jen mne moc mrzi ze nemūžu být s vámi. Romana

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *