Poprvé ráno, když se mi na displeji telefonu objevilo – To je ale čurbes. Hm, má pravdu /a to by vám potvrdila hlavně mužská část naší rodiny :)/. Tak jsem trošku poklidila /vymazala jsem z tisícovky fotografií asi deset obrázků :)/. No, pořádný úklid v mém mobilu, počítači i tabletu by byl opravdu asi hodně nutný. Jenže já v tomto případě jdu z extrému do extrému. Buď tam toho mám moc nebo nic. Jiná varianta prostě neexistuje. Jsem prostě děsná a asi nejvíc to odnáší můj muž, když mu postupně přináším jednotlivé přístroje s nevinným úsměvem, že se to nějak polámalo :). Věřím, že to se mnou v této oblasti opravdu nemá lehké. Už i naše komunikace na toto téma je složitá. Můj odborný termín – zapojovátko /rozumějte USB kabel nebo něco podobného :)/, ho přivádí k šílenství.
A podruhé mě dostal facebook – představte si, že mi napsal, že fanoušci EVAPE už o mně dlouho neslyšeli a že mám napsat příspěvek. Tak to už nestačí, že se mě ptá manžel, jestli mám napsané aktuality? Už i ten facebook mě upomíná!
Tak mi opravdu nezbývá nic jiného než sednout a zase něco napsat. A o čem mám psát? O tom co jsem za minulý týden udělala. Trénovala jsem quiltování bordur podle nových pravítek z Nejšicí stroje. Je to žhavá novinka, která bude představena na Pražském patchworkovém meatingu v dubnu. Je to dobrá vychytávka, která usnadní patchworkářkám prošívání.
Každý týden mi nějaký čas zabere příprava témat na jednotlivé kurzy. A protože kurzů mám hodně, tak i té přípravy je hodně. Musím projekty ušít a zpracovat i návody. Poslední dobou se mi osvědčilo postup práce fotit a potom jednotlivé fotografie popisovat a tím vytvořit postup.
A včera jsem si ušila dva patchworkové polštářky, tyto zase podle pravítek Liza decor. Šijí se opravdu velmi dobře. Moc nemusím modrou barvu /modrou v mém šatníku mají jen rifle/ , ale kolekce látek z Patchworkcz.cz je opravdu tak krásná, že i ta modrá se mi líbí.Polštářky byly dva, ale jen chvilku. Přišla kamarádka a hned si jeden odnesla pro svého manžela. Tak si aspoň můžu ušít nový, když se tak dobře šijí :).
A víte co jsem ještě dělala? Babičkovala jsem :). Poprvé u nás spinkal Kubíček bez maminky. A všechno jsme zvládli. Jenom jsme si hráli, jezdili jsme s autíčky, vařili jsme, malovali jsme na veliký papír, potom byla koupačka a nakonec v posteli pohádky. A představte si, že mi vůbec nebylo smutno po šití.
Vaše babča Evča 🙂
